Milan závodník

1987

Atletický oddíl Škoda Plzeň – moje první rozhodnutí o provozování sportu, spolu s kamarádem jsem se přihlásil do atletického oddílu Škoda Plzeň.

1988 

První atletické závody, vrh koulí a běh na 400m. Nenašel jsem pro sebe vhodnou kategorii, ve všem jsem byl dobrý průměr. Kromě toho mě ještě lákaly motorky a kolo které jsem využíval jako náhradu za motorku.

1989 

Začátek mojí cyklistické kariéry ve Škodě Plzeň pod vedením Jaroslava Aubrechta, Standy Říhy a Jana Jánského, ale především mého táty. Cyklistiku jsem bral s humorem, zaměřovali jsme se spíše na cyklistické výlety a hlavně jízdu v terénu.

1990 

První závody na silnici, v cyklokrosu i na dráze. Při silničních závodech jsem byl průměrný žáček, ale v cyklokrosu se dostavily první úspěchy. Těžil jsem z výborné techniky a byl jsem druhý v krajském přeboru.

1991 -1993 

Stále jsem závodil za tým Škoda. Absolvoval jsem zhruba 100 závodů, hlavně v západních Čechách. Byly to krásné roky, kdy jsme trénovali s tátou, čerpal jsem od něj cenné zkušenosti.

1994 

Škodovka ukončila činnost, přešel jsem do Dynama ZČE Plzeň, bývalého střediska mládeže. Došlo k první spolupráci s trenérem Schejbalem. Začal jsem se systematickým tréninkem, můj závodní vrchol měl přijít podle tohoto plánu ve dvacetipěti až dvacetisedmi letech. Na silnici a v cyklokrosu jsem se účastnil celorepublikového Českého poháru. Materiálně mě podporovali rodiče, program naprosto precizně sestavoval trenér Schejbal. Začal jsem brát cyklistiku jako vrcholový sport.

1995

Účast na celém Českém poháru na silnici i na dráze. Přišly první vrcholné úspěchy ale i zklamání z neúspěchů. V Závodě míru juniorů jsem dojel na 62.místě, vyhrál jsem královskou etapu na etapovém závodě Bohemia Tour. Byl jsem 25. na silničním MČR v Brně, 9. na MČR v cyklokrosu v Holých Vrších, 4. místo na MČR na dráze v bodovačce. Dostal jsem se také poprvé k MTB, absolvoval jsem MČR na 14.místě a porazil i řadu specialistů.

1996 

Dva důležité mezníky mojí kariéry. Nastoupil jsem na vojenskou službu a zároveň přešel do elitní kategorie mužů. Vojenskou službu jsem zahájil v Dukle Praha, ale pro nedostatek míst jsem byl převelen do střelecké Dukly Plzeň. Zde jsem působil po boku olympijského vítěze ve střelbě plukovníka Kůrky a známých střelců Račanského a Januše. Měl jsem štěstí na vstřícného velitele Bohumila Pokorného, díky kterému jsem mohl nadále kvalitně trénovat. Absolvoval jsem mezinárodní etapové závody Tour de Vende ve Francii a Giro de Toscana v Itálii. Svými výsledky jsem se doma zařadil do třetí desítky závodníků v Českém poháru. V MTB jsem v několikrát vystoupil na stupně vítězů.

1997  

Druhý rok v mužích, Dynamo se přejmenovalo podle sponzora na Interconex Plzeň. Stále mě trenérsky vedl Rudolf Schejbal, na materiální vybavení jsem si už musel vydělávat sám, v brzkých ranních hodinách jsem rozvážel noviny. Po sportovní stránce to byla asi má nejlepší sezóna na silnici, zajel jsem několik desátých míst na etapových závodech „Bohemia“ a „Lidice“, celkové asi 25.místo v Českém Poháru na silnici, 4.místo na MČR na dráze v Motole. Přidal jsem zkušenosti ze dvou MTB závodů a bojoval o zařazení do nominace na ME a MS v dalším roce v kategorii U23.

1998

Před sezónou jsem koketoval s přestupem do silničního teamu JOKO, ale nedostal jsem povolení a byl jsem nucen setrvat v Interconexu. Zde jsem měl sice zajištěn sportovní růst, ale peníze na závody a materiální vybavení jsem si musel stále shánět sám. Podzim se stal rozhodujícím pro moji další kariéru. Trenér Schejbal náhle podlehl rychlé nemoci a celý team se zhroutil. Musel jsem se rozhodnout, zda ještě zkusím získat něco jiného nebo svoji sportovní kariéru ukončím. Telefonicky jsem kontaktoval Radka Fořta a dohodl jsem se na působení v MTB teamu Rubena Fort. Měl jsem krýt záda Právě Fořtíkovi, Tomáši Doležalovi a Kubovi Novákovi. Dohoda byla jen na materiální vybavení a zajištění tréninku, peníze jsem si stále vydělával jako kolportér a různými brigády.

1999

Povedl se mi fantastický vstup do MTB profi pelotonu. Vyhrál jsem první dva závody Českého poháru, nabídky na angažmá přišly hned v průběhu sezóny. Za podanou pomocnou ruku jsem zůstal věrný Pavlu Brettschneiderovi a teamu Rubena Fort a podepsal svoji první profesionální smlouvu. O vítězství v ČP jsem přišel až na posledním závodě o pouhý jeden bod, v Mostě na MČR jsem dojel 6. Absolvoval jsem první ME v Portugalsku i MS ve Švédsku, kde jsem dojel 20. v kategorii U23.

2000 

Sezónu mi kompletně zabezpečil team Rubena Fort, stal jsem se placeným závodníkem. V teamu byla skvělá parta, přišel můj první vrcholný výsledek – vyhrál jsem MČR v Losinách. Zároveň jsem vyhrál i celý ČP, což se přede mnou povedlo jen Radku Fořtovi. Účastnil jsem se ME i MS ve Sierra Nevadě. Sezónu jsem zakončil při extrémním závodě štafet Dolomitenman, team dokončil na třetím místě absolutně.

2001

Team Rubena Fort KCK Oslany, do teamu přišel Milan Barényi. Opět jsem vyhrál dva závody ČP a začal jsem pokukovat i po mezinárodních závodech. Účastnil jsem se SP v Houffalize a Sarentinu, startoval jsem ze zadních pozic okolo první stovky, přesto jsem v Itálii dokázal dojet 19. Opět jsem jel na MS do amerického Vailu i na ME.

2002

Díky získaným zkušenostem ze zahraničních závodů jsem na ME v Curychu získal svoji (zatím) jedinou mezinárodní medaili, spolu s Ilonou Bublovou, Tomášem Vokrouhlíkem a Jardou Kulhavým jsme byli třetí v závodě štafet na ME. Skvěle se mi jelo i na MS v Kaprunu, kde jsem na rozbahněné trati dojel 20. Vyhrál jsem jeden závod Českého poháru. Na závěr sezóny jsem jel podruhé extrémní závod štafet Dolomitenmann, v celkovém hodnocení jsme dojeli na 2.místě. Vyhrál jsem TOP TEN Pelotonu v kategorii MTB.

2003  

V tento rok jsem vyhrál jeden závod českého poháru a první jsem byl v tomto seriálu i celkově. Na ME v Grazu jsem dojel 33., byl jsem i na MS. S teamem jsem absolvoval Evropský pohár a také evropskou část SP. Připravoval jsem se na boj o OH v dalším roce.

2004

Ream Rubena Merida. Absolvoval jsem 6ti týdenní tréninkový kemp v Californii. Olympijská nominace dopadla neúspěšně. Vyhrál jsem další závod ČP. Absolvoval jsem MS v Les Getz (38.) i ME. Podruhé jsem vyhrál TOP TEN ve svojí kategorii.

2005

Začátek Merida Biking Teamu. Moc děkuji Petru Vaňkovi, který dal dohromady skvělou partu. Jezdil jsem s Jirkou Friedlem, Lukášem Hanusem, Ondrou Fojtíkem a Lukášem Vlachem. V teamu byla vždy dobrá nálada, která přispěla k super výsledkům a ke skvělé zábavě v teamu i momo něj. Cílem byly hlavně závody SP, dosáhli jsme výrazných úspěchů. Dojel jsem na 14.místě v Mt. St.Anne, 6. v Brazílii, 10. v USA, 17. ve Willingenu a celkově jsem skončil v tomto seriálu 14. Podařil se mi hattrick v závodech ČP.

2006 

Další rok v teamu Meridy. Chtěl jsem navázat na předcházející výborný rok, ale od jara se mi nedařilo. Vyhrál jsem jeden ČP, na ME v Itálii dojel 30. Účastnil jsem se MS v Rotorua na Novém Zélandu.

2007

Merida začala spolupracovat s Jánem Svoradou. Byla to pro mě obrovská zkušenost, která mi úplně změnila pohled na profesionální cyklistiku, zejména v přístupu k tréninku a naladění na vrcholné závody. Byla tady výborná parta, jezdil jsem s Jirkou Friedlem, Lukášem Vlachem a Janem Jobánkem. Hecovali jsme se při každém tréninku. Dosáhl jsem díky tomu skvělých výsledků ve světě i doma. 15. na SP v Offenburgu, 17. v Mt. St. Anne, 20. na finále SP v Mriboru, 14. na MS ve Fort William. Celkově to dalo na 20.místo ve SP, v Turecké Cappadoccii jsem na ME dojel 25. Opět jsem vyhrál i závod ČP. Skvělá sezona byla zakončena na společné dovolené.

2008

Další rok po boku Jána Svorady, ale nedosáhl jsem takových úspěchů jako v minulém roce. Celá sezóna byla ovlivněna zdravotními problémy mého syna, který po předčasném narození dlouho bojoval o život. V půlce sezóny i mě postihly zdravotní problémy. Léčení se protáhlo na měsíc a půl a návrat do závodů byl velmi těžký. Svedl jsem neúspěšný souboj s Jardou Kulhavým o nominaci na OH. Vyhrál jsem ČP v Karlových Varech, zajel jsem 15.místo na finále SP ve Schladmingu.

2009

Přestoupil jsem do teamu České Spořitelny a v tréninku spolupracoval s Jirkou Lutovským. Po sedmi letech jsem změnil značku kola a přešel na Superior. Objel jsem celý SP, ale bohužel jsem nedosáhl žádného oslnivého výsledku, celkově to dalo na 37.místo. Vyhrál jsem závod ČP v Teplicích. Nejvíce mi vyšlo ME v Holandsku, kde jsem uplatnil kvalitní přípravu a zajel můj životní výsledek, 6.místo. Na MS v Canbeře jsem zajel slušné 25.místo a sezónu zakončil jako 28. muž UCI žebříčku. Tým Spořitelny bohužel ukončil činnost a mně nezbylo než po roce opět hledat nové angažmá.

2010 

Podepsání nové tříleté smlouvy s teamem Scott&Hagget do OH v Londýně. Dále jsem zůstal věrný Panu Lavičkovi a kolu značky Superior. Team tvořili závodníci z Černošic, Matouš Ulman, Christian Hynek a Jakub Magnusek. Na úvod sezony mě provázeli samé technické problémy a těžko jsem se prokousával z psychické krize. Přes to vše, jsem se nominoval na ME i MS a na podzim vyhrál legendární maratonský závod Sudety.

2011

Druhý rok v teamu z Černošic. Vše směřovalo na mezinárodní závody a zisk co nejvíce bodů pro boj o OH v příštím roce. Během sezony jsem dosáhl i skvělých výsledků na domácí scéně. Dvě vítězství na ČP, celkově 2.místo, 2.místo na MČR Teplicích, 24.místo na MS ve švýcarském Champery.

2012 

Bohužel opět neúspěšný boj o olympijskou nominaci. Jinak velmi uspokojivé výsledky. 2.místo na MČR Peci pod Sněžkou, celkově 3.místo v Českém poháru, 7.místo v SP - Nové město na Moravě (sprint eliminátor), 21.místo na MS v Saalfeldenu, 25.místo SP Pietermaritzburg. Vítěz maratonu Okolo Plzně, účastník několika prestižních exhibičních závodů – Pelhřimov kritérium, Pells kritérium.

2013 

V programu mám několik vybraných závodů doma i v zahraničí, ale především pracuji na vytvoření bikové akademie, která by pomohla vychovávat mladé závodníky. Rád bych mé zkušenosti předal dál, aby ostatní závodníci mohli jít rovnou cestou k úspěchu a nemuseli si procházet složité tréninkové pokusy, které jsem často musel na sobě vyzkoušet, abych se prosadil v rozvíjejícím bikingu u nás i ve světě.